Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor s Heřmánkem - časopis Záhady života

13. 9. 2013

Pavel Šíma alias Heřmánek pomáhá metodou přírodního čištění - Zbavuji lidi špíny!

Ne každý se rodí se schopností vidět, co a proč druhého bolí, a dokázat mu ještě pomoci. Často se ale stává, že výjimečné schopnosti v člověku probudí určitý impulz.  Jak tomu bylo u vás? Heřmánek
Jsem ten druhý případ. Tím impulzem byl kómatický stav, do kterého jsem upadl, když mi bylo 37 let. Víte, já byl od dětství často, jak se říká, nemocný a lékaři mě pořád dokola léčili všelijakými prášky a antibiotiky. Poslední nemoc mě přivedla až do chomutovské nemocnice, kde jsem byl opět, po milionté, léčen penicilinem. Upadl do stavu, kdy jsem opravdu cítil, že odcházím na druhý břeh. Nakonec jsem se ale přece jen probral a zjistil, že ten den na našem pokoji umřeli dva lidi. Dostal jsem hrozný strach, tak jsem řekl lékařům, že chci za každou cenu domů. Samozřejmě mě nechtěli pustit, ale já trval na svém tak neodbytně, že mě nakonec propustili na revers. Jel jsem domů do Žatce a přiznám se, že si ani nepamatuju, jak jsem se tam dostal. Byl jsem zesláblý jako věchýtek, ale věděl jsem, že touhle cestou už rozhodně jít nemůžu a nechci. Vyhledal jsem léčitele Cinka z Dolan u Plzně, který mě během pěti měsíců dal trochu dohromady, a pak už jsem se dostal do rukou paní Kamenické…

Jak probíhala návštěva u legendární léčitelky a bylinkářky Boženy Kamenické? 
Když jsem u ní byl poprvé, neřekla ani slovo, jen mi dala bylinky na čištění těla. Při druhé návštěvě, když už bylo vidět, jak se čistím a kolik špíny ze mě odešlo, na mne zařvala: „Už nesahejte na prášky!“  Dobře totiž viděla, jak jsem všemi těmi prášky zanesený. Já jí odpověděl: „Nebojte se, já už na ně nikdy nesáhnu.“ Ten slib jsem dodržel!

Jak jste ale získal schopnost z oka člověka poznat, jakými problémy trpí?
V kómatu začnou v mozku pracovat rezervní buňky, které normálně nefungují. Jsou tam v záloze a naskočí, když je potřeba, jako pud sebezáchovy, a tyto buňky mají své zvláštnosti, jsou v nich ukryté schopnosti, které se později nějak projeví. Znal jsem člověka, který byl dlouhá léta námořníkem a po prodělaném kómatu se stal úspěšným malířem. (malíř Václav Švejcar – pozn. aut.) A mně se projevilo to, co jsem měl v sobě ukryté z minulých životů. Najednou jsem skrz oči viděl, co mají lidé v těle. Potkal jsem třeba kolegu-sportovce a říkám mu: „Co máš, člověče, s kolenem?“ A on na to: „Jak víš, že mě bolí koleno?“ Já prostě viděl, že má koleno v nepořádku. Když jsem pak přišel zase za Kamenickou, ona mi najednou povídá: Já už tady dlouho nebudu, je to na tobě. Nejdřív jsem se tomu divil, ale když později zemřela, pochopil jsem, že mi chtěla něco předat.

Proto vás mnozí nazývají jejím žákem?
Ano, ale já se tomuto označení bráním. Nejsem její žák, spíš následovník. Ona mi nepředala žádné konkrétní recepty, návody nebo informace, já se u ní pouze čistil pomocí bylinkových čajů a sirupů. Navíc ona diagnostikovala z moči, takže tvrzení, že jsem její žák, není správné. Ale cítím se být jejím následovníkem, i když má metoda je odlišná…

V čem tedy vaše metoda spočívá?     
Je to strašně jednoduché. Lidské tělo má tři otvory určené k tomu, aby vracelo ven, co nepotřebuje. V prvé řadě jsou to dýchací cesty. Všichni denně vdechujeme do plic spoustu nečistot, které se nám, pokud se jich nezbavíme, ukládají v těle. Když lidé smrkají a kašlou, není to žádná nemoc, jak vás přesvědčují lékaři, ale přirozený způsob, kterým se chce tělo zbavit nežádoucích nečistot. Když budete nosit dva dny stejné tričko, bude špinavé a budete ho muset vyprat. Stejné je to u těla. A pokud neumožníme tělu zbavovat se nečistot, začnou se v něm tvořit, jak já tomu říkám, skládky. Ty jsou semeništěm pro bakterie, které pak napadají orgány. Kolikrát se tady v ordinaci na člověka podívám a vidím, že je jak chodící kompost, plný nečistot. Často ani žádné hmatatelné potíže nemá, a já přesto vidím, že je zanesený a že mu ten či onen orgán nefunguje dobře.

Většina lidí se ale, když má potíže, vypraví k lékaři…
A to je právě ta chyba, protože lékaři do vás akorát nacpou prášky. Ty ale tělo nevyčistí, jen škodliviny obalí a zakonzervují. Tělo pak má tendenci se jich zase zbavit, a tak ten obal naruší a lidé mají opakovaně angíny a chřipky. Ty se opět »léčí« stejným způsobem prášky a je to takový nekonečný koloběh. Měl jsem tu řadu těch, kteří brali třeba desetkrát za rok antibiotika. Vždyť to je trestný čin! Lidé berou prášky a v těle se jim stále hromadí další nečistoty a další skládky. To jsou pak i ty různé bulky a nádory…

Jakou alternativu oproti tomu postupu mi nabízíte vy? 
Přirozený přístup k tělu. Nebudeme tělu bránit, aby vyloučilo, co nechce, naopak mu v tom pomůžeme. Jednak prostřiky dutin výluhem z přesličky a anýzu, dále pitím různých bylinných čajů a koupelemi. Prostřiky uvolní horní část těla, bylinkové čaje spodní a koupele dezinfikují zvenku. K tomu doporučuji otužování a pití teplé, ne ledové vody. Hlavně žádné balené vody nebo minerálky, které tělo zanáší kameny!

Jste stejně striktní k černému čaji a kávě?
Ani jedno nedoporučuji. Černá káva z jižní Ameriky je droga, když ji budete pít, budete si zanášet tělo něčím, pro co není stavěné, a budete si ničit trávicí systém. Něco jiného je obilná káva, kterou často pili naši předkové. Ta nezanáší, proti ní nic nemám.

A co říkáte na alkohol – víno, pivo, destiláty?
Víno a pivo je v pořádku, v obojím je řada prospěšných látek. A tvrdý alkohol? Znal jsem člověka, kterému bylo 104 let. Denně si dával stopičku tvrdého alkoholu na lačno, čímž si dezinfikoval střeva. Když se užívá alkohol střídmě, je to v pořádku.   

Doporučujete i speciálně upravený jídelníček?
Nejsem žádný Rajko Doleček, abych přikazoval, tohle jez a tohle ne, a počítej kalorie, nebo jez jen rostlinný jídelníček. Člověk by měl o jídle hlavně přemýšlet, nepřehánět to s cukry a tuky. Ale zase, když si dáte tučnější jídlo nebo sladkost, svět se nezboří, jen byste to měla třeba druhý den kompenzovat syrovou stravou nebo vařenou na vodě.   

Když začnu s čištěním, mám se připravit na určité negativní důsledky – bolest hlavy, zhoršení pleti a podobně?  
Nemůžete se čistit, aniž by se s vámi něco nedělo, takže k něčemu takovému může dojít. Ale tyto negativní procesy jsou jen předzvěstí toho dobrého, že škodliviny z těla skutečně odcházejí. Já vás ovšem na všechny tyto projevy při vyšetření připravím, řeknu třeba: Může vám z levé nosní dírky vytékat trochu krve, nebo může vás bolet hlava.“  Při pohledu do vašich očí to vidím a také vám to napíšu do zprávy, kterou vám při každé návštěvě dám. A vy budete vědět, co vás čeká, a nevyděsí vás to.

Opravdu z očí poznáte úplně všechno?
Ano, jsou jako displej u přístroje.

Když zjistíte, že je na tom člověk už hodně špatně, jak zareagujete?
Když jsem začínal, měl jsem s tím trochu problém. Viděl jsem, že je člověk už zevnitř doslova sežraný, a váhal, zda ho přijmout. Pak jsem si ale vzpomněl na Kamenickou, která taky vzala každého. Nakonec jsem se přesvědčil, že to má smysl. Už několikrát mi přišli příbuzní poděkovat za někoho, kdo zemřel. A já říkám: Za co mi děkujete, vždyť umřel. Ale oni na to: Kdybyste ale věděl, jak se díky vám změnil, jak se mu ulevilo a jak odešel v klidu.“ To je další důležitá věc – neumírat oblblí prášky, to není dobré pro vstup do dalšího života, který nás po smrti čeká. 

Neodmítáte tedy ani s onkologickým onemocněním…
A vidíte, zase mluvíte o nemoci, o onkologii. To jsou všechno názvy, které vymyslela chemická medicína. Jakmile mi sem někdo přijde s takovými výrazy, okamžitě mu řeknu: Přestaňte s těmi pitomostmi, jakápak rakovina! Zní to možná trochu drsně, ale osvědčilo se mi to. Lidé začnou přijímat, že se na jejich problém dívám jinýma očima, a jsou pozitivnější, otevřenější k tomu novému a dobrému. Něco podobného jsem zažil se svým otcem, který mé metodě vůbec nevěřil. Přijel jsem za ním, byl celý zkroucený, ovázaný hadry a prý že má hexenšus (ústřel páteře – pozn. aut.). A já mu kouknu do očí a vidím, že má ucpanou ledvinu. Přinesl jsem mu ledvinovou bylinnou směs, ale on kdepak, nevěřil. Pořád tvrdil, že má hexenšus, a pěkně si dopřával tři lžičky cukru do čaje a tučná jídla. Trvalo to skoro rok a najednou jsem za ním přijel, táta byl o polovinu hubenější, žádné bolesti a prý, co bude pít za bylinky, až dopije tu ledvinovou směs. Já tomu říkám, že dozrál. Podal jsem mu pomocnou ruku, stejně jako ji podávám ostatním a stejně jako ji mně kdysi podala Kamenická, a záleží na každém, zda tu pomoc přijme, či nikoli.

Stalo se vám, že jste někoho z ordinace vyhodil? Slyšela jsem, že umíte být tvrdý…
Přijmu každého, ale že jsem někoho vyhodil, to se mi už stalo mnohokrát, když jsem poznal, že mě někteří lidé klamou. Začal jsem je čistit, oni přišli na kontrolu a já viděl, že berou prášky, nebo že kouří, což je v rozporu s čištěním. Tak co s tím? Vyhodil jsem ho a kolikrát pak za dveřmi slyšel, jak dotyčnému třeba manželka říká: „Já ti říkala, pitomče, ať nehulíš, že on to pozná.“ No, poznal jsem to. A že jsem tvrdý? Kamenická byla na lidi taky tvrdá. Buď se člověk chce čistit podle mé metody a pak musí dodržovat pravidla hry, anebo jen ztrácím čas, který bych mohl věnovat někomu, kdo to myslí vážně.

Je vaše metoda vhodná také pro děti? 
Nejen vhodná, naopak nutná. U úplně malých dětí provádím diagnostiku tak, že dítě sedí matce na klíně a já se dívám na stav obou, pak čistím jak matku, tak i dítě. Ideální je, když se matka čistí ještě před otěhotněním nebo alespoň v jeho průběhu, protože všechna špína z matky přechází na dítě, a to už se narodí více či méně špinavé. Mnohokrát jsem zažil, že přišla matka, její dvě první děti byly problematické, a když čekala třetí, začala se čistit. Když se pak dítě narodilo, bylo naprosto odlišné od těch předchozích, mnohem zdravější.

Metodou přírodního čištění pomáháte už 23 let. Opravdu jste za celou tu dobu nenavštívil lékaře?
Ne, nikdy.

A co kdybyste si třeba zlomil nohu?
Přišly i takové dvě zkoušky. Před patnácti lety jsem na pozemku potřeboval porazit velký dub. Přivazoval jsem na něj lano, aby při kácení nepadl sousedovi na plot. Došlo k nehodě, kdy mi strom rozdrtil prst. Ten pahýl viděla spousta lidí, takže mohou dosvědčit, že nelžu. Prst byl rozmašírovaný, ale dorostl, včetně nehtu. Není úplně stejný jako ten nepoškozený, ale je stejně dlouhý a funkční. (ukazuje pravý ukazováček, která má trochu odlišný tvar a deformovaný nehet)

Jak jste to dokázal?
Připravil jsem si bylinkové tinktury – na kosti a svaly, a vyrobil jsem si takové tubusy, v kterých jsem ten prst 24 hodin máčel. Šlo o to, aby se nezavřel a nezůstal mi pahýl. A skutečně prst dorůstal, tenhle proces také vidělo hodně lidí, takže mohou dosvědčit, že to není blbost. Mozek totiž má buňky pro každou část těla, každá ví, jak má ta její část vypadat, a proto ji umí i zregenerovat.

A jaká byla ta druhá zkouška?

Když jsem stavěl tento areál, utrhly se mi vazy v koleni. A zase řada lidí, včetně jednoho primáře z Homolky, viděla, že mi ty vazy samy srostly. Tím jsem si ověřil svou teorii, že když je tělo čisté, má ohromný dar regenerace. Musel jsem si to odtrpět, prostě jsem ležel a čekal, až vazy srostou, což se stalo, a noha, jak vidíte, funguje úplně normálně. (předvádí pohyb nohy v koleni, na kterém není poznat, že bylo zraněné) 

Kdo bude pokračovat ve vašem odkazu, až jednou nebudete moci pomáhat?
Doufám, že moje dcera Kamilka. Vždycky jí říkám: Kamilko, ty budeš malá šamanka.  A ona říká: Tatínku, já budu velká šamanka! (směje se) Ale vážně, já o tom vůbec nepřemýšlím. Kamenická mi při jedné z návštěv řekla: „Ty tady budeš dlouho!“ Potom, co jsem se asi pět let čistil, jsem pocítil velkou sílu, byl jsem doslova nabitý energií. A tak jsem si řekl, že když se budu hlídat, vydrží mi ta energie dlouho. Naplánoval jsem si, že tu budu do 112 let, teď mi je 62, tak mám ještě 50 let čas. Nástupce hledat nepotřebuju, ani Kamenická ho nehledala. On se totiž objeví sám…

---------------------------------------
Co je irisdiagnostika?
Jde o metodu zjištění zdravotního stavu celého těla pohledem do oka. To totiž svým napojením na nervový systém těla vytváří mapu ve formě znamének a dodatečných barev na oční duhovce, například hnědá barva v duhovce odkazuje na játra, oranžová na slinivku, bílá na akutní zánět v dané oblasti a podobně. O zdravotním stavu člověka však vypovídá i vzhled oční panenky a bělma. Kořeny irisdiagnostiky sahají do starověku, první písemná zmínka o této metodě se nachází v knize Chiromantia Medica ze 17. století. 

Komu Heřmánek pomohl?
Jan Eichler: Zbavil se bradavic
K panu Šímovi chodím skoro rok. Předtím jsem hledal různé alternativní možnosti, jak si zlepšit a upevnit zdraví, a v sauně jsem potkal pána, který mi o Heřmánkovi a jeho metodě řekl. Nejdřív jsem si myslel, že je to nesmysl, ale nakonec jsem se rozhodl to vyzkoušet. Ověřil jsem si, že jde o jednoduchý způsob péče o tělo, který stojí na prosté myšlence, že se tělo musí čistit. Nejde o žádné nabízení nejrůznějších preparátů, vše funguje na našich bylinkách. I když jsem nepřijel s konkrétními potížemi, po pár týdnech jsem pozoroval, že se tělo opravdu čistí, třeba mi zmizely bradavice. Nejdůležitější ale je, že se cítím líp.    

Jitka Horáková (50), Roztoky u Prahy: Vděčím mu za svůj život! 
Moje dcera měla před lety velké zdravotní problémy, mimo jiné atopický ekzém a bolesti kolen. Podobné problémy s koleny měla ve volejbalovém týmu, kde Lenka hrála, i její spoluhráčka. Zatímco my Lenkou chodily po doktorech a na injekce, ona chodila k jakémusi bylinkáři. Trvalo to skoro rok, pak jsme jely na soustředění a ta druhá dívka byla na rozdíl od mé dcery v pořádku. Když pak dcera ke všemu začala mít potíže s dýcháním, skoro proležela prázdniny a brala kupu léků, rozhodla jsem se, že toho bylinkáře zkusíme. A tak jsme našly Pavla Šímu. Jely jsme k němu, já strkala dceru do ordinace, ale on mi povídá: Mně nezajímá jen jablko, ale i strom, z kterého spadlo. Vzal jako první mne… A hned na první pohled poznal, že ani já nejsem dlouhodobě zdravotně v pořádku.  Dal nám každé hromadu čajů a doporučil zbavit se léků. V tu chvíli jsem váhala – můžu si dovolit vzít dítěti léky? Musela jsem se rozhodnout. Nakonec jsem to riskla a bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Dceru za měsíc přestala bolet kolena, za dva přestala mít potíže s dýcháním a po roce jí zmizel ekzém. Mezitím jsem k Šímovi vzala i svého syna, poctivě jsme se dva roky čistili podle jeho doporučení a musím říct, že byly děti v pohodě, mně ustaly bolesti zad, zbavila jsem se gynekologických problémů, které mě léta trápily. A víte, co mě přimělo, abych Pavlu Šímovi uvěřila? Tehdy můj manžel přestal kouřit, já to nevěděla, protože kouřil pouze v práci, nikdy doma před dětmi, a o svém pokusu přestat mi neřekl, protože si nebyl jistý, že to vydrží. Pavel Šíma mi o tom řekl dřív než můj muž a taky dodal, že už mi brzy přestane můj partner ubližovat. Pomohl tedy nejen zdravotně, ale i psychicky – naučil mě vzít své zdraví do svých rukou, myslet pozitivně a rozhodovat o svém životě, čímž mě zachránil.

autor Lenka Dostálová, foto Lenka Hatašová

Časopis Záhady života - článek o Heřmánkovi (PDF)