Příspěvek paní Heleny
Z mého pohledu se jedná hlavně o kvalitu života, jak pan Šíma, myslím, v jedné své publikaci uvádí. Dnes a denně si to uvědomuji.
Kontakt na pana Šímu jsem dostala v roce 1995, tedy před 17 lety. Měla jsem vleklé zdravotní problémy, byla jsem rozvedená a ve svých 34 letech bezdětná a hlavně docela smutná. Díky jeho metodám mě mé neduhy postupně opouštěly. Proces čištění organizmu není zrovna jednoduchý, ale stojí za to. Teď je mi 51 let, mám 10-letou dceru, která je zdravá a dělá mi radost, starám se současně o rodiče - 79 a 85 let, kteří jsou také díky panu Šímovi v nadstandartním stavu. Se starostí o ně se dělím se svou sestrou, která je o malinko starší než já a je zapřísáhlou "Šímovkou". My obě víme, že bychom bez pana Šímy nedokázaly zvládat to, co dokážeme, pokud bychom tu ještě byly. Tak trochu odstrašujícím příkladem je pro mě můj o čtyři měsíce starší manžel, který opravdu lítá od doktora k doktorovi, každé ráno slupne 4 prášky a řeší, na kdy si dojedná a nebo změní termín u alergologa, diabetologa či kardiologa. Uvolňovat se neustále z práce, to v dnešní době není zaměstnavatelem zrovna vítané. Z jeho stále vracejícího se zdravotního problému, který trvá více než 30 let a znamená ca. 2x ročně konzumaci silných antibiotik, ho však zatím žádný lékař nedokázal dostat. Prý se s tím nedá nic dělat... Při pomyšlení na budoucnost se manžel často zabývá otázkou co bude dělat, až mu antibiotika přestanou zabírat... Prostě je to pro něj hlavně stres, ale i obava z budoucnosti, máme přece ještě relativně malé dítě. Komu není rady, tomu není pomoci.
Helena